Jdi na obsah Jdi na menu
 


7. Kapitola

14. 7. 2011

Vánoční období se blížilo a Ariell potvrdila Alicii, že s nimi bude trávit vánoční svátky. Všichni byli nadšení, ale Alicii vrtalo hlavou, co je Ariellina matka zač, když ani svou vlastní dceru nechce na Vánoce doma.
10. prosince dopoledne, 14 dnů před Štědrým dnem dostala Ariell dopis. Když viděla zpáteční adresu byla hodně překvapená. Inga jí psala většinou e-maily a dopisy posílala jen v případě, že ji její dcera zaplavila již hromadou psaných zpráv. Ariell nebyla hloupá, takže ji hned napadlo, že na přečtení takového dopisu bude potřebovat klid. Položila listinu na psací stůl ve svém pokoji a chystala se převléct, protože ji čekalo nakupování dárků společně s Lillou.
Když se procházela vánočním Johanovem, začalo sněžit.

"Podívej, to snad není možné. V televizi říkali, že letos sníh nemůžeme očekávat, maximálně na Nový rok." usmála se Lilla a chytala na rukavice sněhové vločky.
"Tomu, co říkají v televizi se nedá nikdy stoprocentně věřit. Ale řeknu ti, že tady ten sníh vypadá líp. U nás to takhle nevypadalo nikdy. Možná to je místem a nebo náladou. Vánoční nálada u nás nikdy nebyla podobná té vaší." poznamenala Ariell s úsměvem, ale Lille neušel ten smutný podtón v hlase.
"A jaké byly Vánoce u vás?" zeptala se zvědavě Lilla.
"Matka vždycky obvolávala své známé, většinou jen ty úspěšné a zvala je domů. Buď od nich očekávala nějakou příjemnou zmínku na svou adresu někde na vyšších místech, nebo pochavulu svého luxusního, ale kýčovitě vyzdobeného bytu a nebo taky chystala půdu pro svou dceru, budoucí lékařku, načež letos bude na večírku prohlašovat, že jsem její největší zklamání. Pak šla nakupovat dárky. Já jsem dostala samozřejmě krásné a luxusní, ale k nim přibyly i knihy o medicíně, nebo její stará lejstra ze školy, abych měla co studovat. Bratři dostávali také hezké dárky, ale nevkládala do nich takové naděje, protože kdyby oni byli doktoři, byla by ráda, ale kdyby se další žena z její rodiny stala lékařkou, bylo by to neuvěřitelné. Vánoce u nás byli vždycky zajímavé, co se týkalo luxusu, ale byly tak nějak strojené. Nebyly přirozené."
"Tak to si jen složitě umím představit." poznamenala Lilla a chápala, proč Ariell chtěla být radši s nimi. "Hele, koukej, to jsi ty." ukázala Lilla na Ariellinu fotku ve výloze jednoho kadeřnického salónu. Po té, co se zjistilo, že Ariell Marcella Dirro zůstane možná i rok v Johanově, se stala jejich malou star a některé ženy se chtěly česat jako Ariell, což znamenalo, že kadeřníci měli spoustu kšeftů, protože Arielliny účesy na fotkách byly profesionálně dělané.
Lilla pak zavedla svou kamarádku do nově otevřeného obchodního domu a nakupovaly dárky.
"Mám už dárky pro celou tvoji rodinu, ale pořád nevím, co mám koupit tobě." smála se Ariell, když v rukách nesla dohromady pět tašek plných dárků.
"Mně to je jedno, co mi koupíš."
"Opravdu? I kdyby to byla ta nejdražší věc na světě?" vyzvídala Ariell.
"Klidně, ale zase to nemusí být nejdražší, aby sis kvůli mně nevybílila účet." smála se Lilla a prohlížela si krásné večerní šaty. Moc se jí líbily, ale zrovna teď, kdy utrácela za dárky si je dovolit nemohla a bylo jí líto, že později, kdy si je bude moct dovolit, už nebudou v prodeji.
"No dobře, takže jdi napřed a já se vrátím do jednoho butiku pro tvůj dárek." usmála se spiklenecky Ariell. Lilla jen obrátila oči v sloup a odběhla k eskalátoru. Ariell se vydala směrem k obchůdkům, kde už byla a hlídala si, že Lilla opravdu odjela do přízemí a pak se vrátila na místo, odkud Lilla před chvílí odešla a koupila pro ni ty šaty, které si prohlížela.
"Povolila mi koupit jí cokoliv, takže ať se pak nezlobí." řekla si v tichosti pro sebe Ariell a odjela eskalátorem do přízemí k hlavnímu vstupu a čekala na Lillu.
"Horká čokoláda. Vzala jsme i pro tebe." podávala Lilla Ariell kelímek s vařící čokoládou a pak se vydaly ven. Nedaleko obchodu si nechaly auto (tentokrát menší a elegantnější, než to, které Ariell tehdy vyzvedlo na nástupišti) a naskládaly do něj tašky.
"Chceš vidět vánoční trhy? Garantuju ti, že to jsou ty nehezčí a nejlepší trhy, jaký jsi kdy mohla vidět." usmála se Lilla a táhla svou kamarádku na náměstí. Tam byla hromada krámků s teplým oblečením, horkými kaštany a jiným  jídlem, vánočními ozdobami, malými dárečky a bylo tam i pár stánků s kozami, ovcemi, poníky, koňmi a jinými zvířaty. Děti se mohly na koních povozit a nakrmit i menší zvěř a zbytek lidí se mohl nechat poučit o chovu těchto zvířat. Lilla měla pravdu. Ariell nikdy neviděla vánoční trh podobný tomuhle. Byl nádherný. Vrátily se někdy kolem čtvrté odpoledne, protože kromě obchodu, trhu, restaurace, dalšího trhu na jiném náměstí a kavárny se ještě zašly podívat do knihkupectví. Ariell vešla k sobě do pokoje, položila všechny tašky na zem a lehla si na postel. Byla dost utahaná a při pohledu na obálku položenou na stole si povzdechla. Ještě je tu ten dopis od matky.
"Co mě v něm zase čeká za překvapení?" zeptala se sama sebe Ariell ironicky.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Rozepisuješ se

(Hanka, 22. 10. 2011 23:56)

V poslední době ses dost rozepsala v téhle kapitole, ale když pomyslím, že to má být kapitolovka s MNOHA rodinami, osudy a životy, tak to asi zas tolik není, co? :-) Přeju hodně úspěchů a dobrou noc :-)

Re: Rozepisuješ se

(Lusi, 23. 10. 2011 0:04)

Nevím jestli se tomu dá říkat rozepisovat se, když jsem sem něco naposledy přidala v červenci :-) ale chystám další kapitolky k Taminu, mí drazí čtenáři (jestli nějací jsou) těšte se :-)

 

 


Poslední fotografie



Statistiky

Online: 1
Celkem: 22249
Měsíc: 217
Den: 9