6. Kapitola
Nastal 1. prosinec a Johanov začal zářit vánočními ozdobami a ve výlohách bylo zboží s vánoční tématikou. Ariell využívala toho, že ještě nenapadl sníh a pořádně trénovala psy.
"Ahoj. Tak co?"
"Už krásně zvládají všechny povely. I kdyby byli v té nejrozjívenější náladě, až na ně vykříkneš jeden z těch povelů, poslechnou tě."
"To je dost ambiciozní tvrzení." usmála se Lilla.
"Možná ano, ale určitě je to i to nejpravdivější tvrzení." odpověděla Ariell a zavřela za sebou branku od psí ohrady a zamířila s Lillou na oběd.
"Ariell, chtěla jsem se tě zeptat, jak máš vyřešené Vánoce? Asi se ti nebude chtít, ale připomínám, že jsi pozvaná i k nám na Vánoce." usmála se Alicia, když servírovala oběd.
"No já jsem se ještě nedohodla s matkou, ale jsem ráda, že vím, že kdyby mě náhodou nechtěla doma, tak mám kde být. Ono by se klidně mohlo stát, že je na mě pořád naštvaná za to, že jsem nešla na medicínu a jsem radši tady." odpověděla Ariell a uvědomila si, že by si měla napsat s matkou o letošních Vánocích. Odpoledne si šla společně s Lillou zajezdit na koních a po večeři usedla k počítači.
Ahoj mami,
jak se máš? Já celkem dobře, po té své nehodě jsem se vzpamatovávala celkem krátce a teď jsem naprosto v pořádku. Chtěla jsem se zeptat-a myslím si, že moje otázka je celkem na místě, když jsi mě ani nepřišla navštívit, když mi bylo špatně-Počítáš se mnou na Vánoce? Jestli ne, nemusíš mi to zamlčovat, ve strachu, že bych pak neměla kam jít. Alicia mě pozvala na Vánoce tady u nich, takže když se mnou nebudeš počítat, nevadí a zůstanu tady. Vím, že nejsi přítelkyně mailů a i na dopisy neodpovídáš příliš často, ale na tohle bys mi dopovědět mohla, když už mi nebereš telefony.
Ariell klikla na odeslat e-mail a pak sešla dolů do obýváku k ostatním. Právě se chystali hrát Texas Holdem Poker, takže se k nim přidala. Nehrálo se o peníze, ale jenom o žetony a Ariell všechny obehrála.
Chtěla si jít lehnout někdy kolem jedné hodiny ráno, ale ještě se posadila k počítači. Sice nepočítala s tím, že by jí máma tak rychle odepsala, ale potřebovala si vyřídit jiné maily a ještě se podívat na internetové stránky jedné foto gentury. Pak jí v koutku obrazovky blikla obálka a Ariell zjistila, že dostala mail od Ingy.
To je ale rychlost, řekla si tiše Ariell a klikla na PŘEČÍST.
Zdravím tě Ariell,
koukám, že ses celkem brzy uzdravila, proto jsem ani nepovažovala za nutné za tebou přijet. O těch Vánocích jsem příliš nepřemýšlela, ale jestliže máš možnost travít je tam, tak té možnosti využij. Skrytě mi dává najevo, že mě doma nechce, pomyslela si Ariell. A stejně má přijet tvoje sestra s manželem a dokonce by se tu měl objevit tvůj bratr i se svou přítelkyní a s těmi si vystačím. Ty si klidně zůstaň na farmě, protože dvakrát takovou nabídku, trávit Vánoce na tak zajímavém místě, nedostaneš. Zatím ahoj Inga.
Ariell se musela usmát nad tou ironií, která byla v mailu víc než patrná. A samozřejmě bylo i poznat, že Inga posílá svou dceru skrytě do háje. No dobře mami, když mě nechceš doma, nevadí, usmála se celkem bezstarostně Ariell a šla do postele. Ale trochu ji to přece jen mrzelo. Už dávno si zvykla, že pro svou matku by byla dobrá dcera jen v případě, že by se rozhodla stát se doktorkou, ale takováhle nelibost jí byla líto.