Kocourek Darkie IV.
8. 12. 2011
Takže mám zase dalších pár zážitků ze soužití s kocourkem Darkim.
Ve všední dny snídám v posteli a talíř se snídaní mám položený na pracovním stole hned vedle pstele. Ještě si podřimuju když už se rozhodnu probudit, protože mě otravuje nějaký mlaskavý zvuk. A víte co ten mlaskavý zvuk byl? Darkie dřepěl na prac. stole a suveréně si v klidu pochutnává na mé snídani! Plátkový sýr už zmizel a teď pomalu mizelo i maslo. Kocourovi bylo sice patřičně vynadáno, ale snídani mi to nevrátilo (a možná můžu být ráda, že my Darkie tu snídani nevrátil) takže přišla na řadu snídaně číslo 2. Odpoledne mi začalo vrtat hlavou, jak je možné, že kocour snědl celý kus plátkového sýra, když mu obvykle dělá problém sníst i jen větší sousto z taštiček Wiskas (!). Šla jsem se teda mrknout, jestli si to někám neodtáhl na pozdější období, kdy bude mít víc času na zpracování (myslím, že si byl vědom, že to co dělá nebylo od něj moc hezké), ale nikde jsem nic nenašla. Řekla jsem si: "Fajn, alespoň už nebude mít problém s těmi taštičkami." Ale pletla jsem se! Večer už jsem mu o zase musela kousat, ale aby si 'mladý pán' moc nezvykl, trošku jsem v 'drcení' potravy ubrala.
Dneska byl do obýváku postaven sušák na prádlo (až bude venku teplo a prádlo nebude mrznout, to tu bude místa) a první, co se na sušák pověsilo byl náš černý kocourek. Začal otravně a vytrvale okusovat kovovou tyč od sušáku! Nechala jsem ho, hned tam pověsím prádlo a on zaujetím nad houpajícími se rukávy na tyč zapomene. Chyba! Prádlo bylo pověšeno a kocour dál vytrvale kousal. S prádelníkem jsem zatřásla a ta černá kočka tam furt 'visela'. Nakonec jsem se naštvala a vyjekla. Hned to fungovalo! Alespoň vím, jakou metodu použít příště . Tak to je zatím všechno a dnešní díl Kocourka Darkiho končí
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář